Eli Elijahu (1969) pochází z rodiny iráckých přistěhovalců. Je absolventem židovské filozofie a hebrejské literatury na Univerzitě v Tel Avivu, žije v Ramat Gan. Vydal dvě vysoce ceněné sbírky v hebrejštině Ani ve-lo mal‘ach (Já a ne anděl, 2008) a Ir u-vehalot (Město a obavy, 2011). V roce 2004 obdržel cenu Leviho Eškola za poezii. Je žurnalistou a přispívá do kulturní rubriky izraelského periodika Haaretz.

Jeho dílo překládá do angličtiny Marcela Sulak, působící jako odborná asistentka na Katedře anglistiky a amerikanistiky Bar-Ilanovy univerzity (Ramat Gan). Sulak, původem z Jižního Texasu, překládá do angličtiny i další izraelské autory, mj. básnířku Orit Gidali, z češtiny do hebrejštiny pak např. Karla Jaromíra Erbena či Karla Hynka Máchu. Věnuje se i vlastní lyrické tvorbě.

Izrael je jazzovou velmocí, což už řadu let potvrzuje Avishai Cohen i další osobnosti. Trumpetista Itamar Borochov čerpá podobně jako Cohen z geograficky pestrého odkazu svých předků a stejně jako on dokázal svůj talent plně rozvinout v tvrdé konkurenci newyorské hudební scény. Díky své hudbě, která tvoří most mezi tavícím kotlíkem Blízkého východu a Milesem Davisem, Johnem Coltranem a dalšími, se Itamar Borochov stal v roce 2021 držitelem prestižního ocenění Letter One Rising Stars Jazz Award, které obdržel z rukou zpěvačky Dee Dee Bridgewater.

Vyrůstal v jižní části Tel Avivu v historickém přístavním městě Jaffo, známém sladkými pomeranči i bohémským multikulturním židovsko-arabsko-křesťanským prostředím. Jeho hudba je fiktivním mostem mezi New Yorkem (jeho současným domovem) a Severní Afrikou, kde v minulosti žily početné židovské komunity. Jako aranžér také spolupracoval s vynikající izraelskou skupinou Yemen Blues, jeho debutové album Outset se umístilo v newyorské anketě Jazz Record’s Best, další nahrávka Boomerang pronikla na 5. místo hitparády iTunes Jazz Charts.

Historička a judaistka Daniela Bartáková představí židovské mládežnické sionistické spolky, které fungovaly na našem území a zaměří se především na prvky, které je, vedle podpory židovského nacionalismu, spojovaly. Přiblíží jak organizace akademické, sportovní a volnočasové, tak i židovské skautské spolky, které působily na území meziválečného Československa. Řeč bude také o významných osobnostech, které měly na daná hnutí a československý sionismus značný vliv.

V komunitě tzv. charedim, ultraortodoxních Židů, je povinností ženy vdát se, rodit děti a živit rodinu. Režisérka Anna Somershaf dokumentuje aktivity Esty Šušan, která se snaží bojovat za změnu a rovná práva charedi žen. Zakládá neziskovou organizaci Nivcharot, zaměřenou na mentoring mladých žen, stává se první ženskou charedi kandidátkou ve volbách do Knesetu. Její činnost však vyvolává řadu kontroverzních reakcí ve vlastní komunitě.

Přednáška hebraisty a historika Zbyňka Taranta představí úlohu Leo Herrmanna ve spolku Bar Kochba, kterému i předsedal (právě za jeho předsednictví přednesl Martin Buber své slavné Tři eseje o židovství). Soustředí se však především na záchranné akce ve stínu začínající nacistické okupace, které Herrmann organizoval.

V létě 2011 si studentka filmové školy Daphni Leef na protest proti vysokým cenám za bydlení postavila na hlavním bulváru Tel Avivu stan. Netušila, že ji tento krok postaví do čela celonárodního sociálního protestu. Jako režisérka dokumentu se ohlíží za tímto turbulentním obdobím svého života, kdy se z naivní mladé studentky stala oslavovanou a kontroverzní národní ikonou.

Jak se fotbalový zápas stal zlomovým bodem v dějinách? Pětadvacet let po holocaustu, navzdory emocionálním a politickým bariérám a teroristickým hrozbám, se izraelský národní tým a německá Borussia Mönchengladbach setkali v zápase, který se stal obrazným začátkem narovnání vztahů mezi Izraelem a Německem. Prostřednictvím rozhovorů s bývalými německými a izraelskými fotbalisty, historiky a diplomaty a na základě vzácných archivních materiálů zkoumá dokument sílu osobního přátelství ale i fotbalu, sportu, který dokáže vydláždit cestu mezi znepřátelenými stranami.

Kafka Band je hudebně-literární projekt z Prahy, který ve své tvorbě pracuje s dílem spisovatele Franze Kafky a převádí jej do alternativně-rockové podoby. Texty vycházejí přímo z Kafkova díla. Kapela složená z muzikantů zvučných jmen zpracovala do audiovizuální podoby již dvě Kafkovy knihy – po úspěšném Zámku přišla na řadu elektroničtější Amerika. Tu Kafka Band nejdříve zhudebnil v divadle v německých Brémách, aby ji pak přepracoval do česko-německo-anglické koncertní podoby. Po albech Das Schloss a Amerika vychází v září 2023 nové album Der Process. 

Ke spolupráci se v Kafka Bandu znovu sešli spisovatel Jaroslav Rudiš a výtvarník a hudebník Jaromír 99. Kapelu dále tvoří kytarista a producent Dušan Neuwerth a hudebníci Tomáš Neuwerth, Lukáš Morávek, Zdeněk Jurčík a Petr Weiser.

Promo video Kafka BAND: Der Process

Městská hra po stopách židovské komunity v Olomouci se zaměřením na spolkové aktivity. Hry se můžete zúčastnit s chytrým mobilním telefonem v ruce prostřednictvím mobilní aplikace Actionbound (volně ke stažení). Procházka trvá zhruba 90 minut a startuje v 15:00 hod. v Arcidiecézním muzeu. Pro účastníky, kteří nedisponují chytrým mobilním zařízením, je v AMO k dispozici stručný papírový průvodce. Vybraná stanoviště hry jsou obsluhována studenty Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UPOL. Hra vznikla ve spolupráci Edukačního oddělení MUO a Centra judaistických studií FF UPOL.

ne | 15. 10. | 16.00 hodin | CENTRUM JUDAISTICKÝCH STUDIÍ | TŘÍDA SVOBODY 

Scénické čtení ze vzpomínek dvou význačných studentů někdejšího gymnázia – filozofa a někdejšího aktivního člena sionistického hnutí Zwi (Hanse) Batschy a spisovatele a středoevropana Maxe Zweiga. Účinkují Alexandr Jeništa a Vojtěch Šimůnek

ne | 15. 10. | 17.30 hodin | MOZARTEUM AMO | VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 

Ostrý zub: Řeči do prázdna

Elektronická hudební performance Ostrého zubu pod vedení Vladimíra Havlíka. Do repetitivních zvukových struktur je rytmicky recitován text Adolfa Loose. Důležitou roli hrají gesta a pohyb doprovázející přednes.

Přednáška představí proměny spolkové činnosti olomouckých Židů v období 1880–1920. Zaměří se na otázku, proč židovské spolky vznikaly a co spolková činnost vypovídá o židovské společnosti. Byly spolky projevem síly, nebo naopak rozštěpení židovské společnosti?

Dokument se věnuje mohutné vlně přistěhovalců ze Sovětského svazu do Izraele 90. let. Zkoumá příslušníky Generace 1.5, kteří se přistěhovali jako děti nebo teenageři, jejich problémy s asimilací, boj s identitou a zamýšlí se nad ztrátami, které jim přinesla snaha o integraci.

Tajemné společenství s mezinárodní sítí poboček, jeho členové se honosí zvláštními tituly, oblékají do rituálního oděvu a pod hrozbou trestů dodržují předepsané ceremonie. Z tohoto popisu se může zdát, že Schlaraffia bude něco démonického asi jako Svobodné zednářství. Ale příznivci recesistického spolku, který před více než 160 lety vznikl v Čechách a dodnes působí v různých koutech světa, by se takového srovnání od srdce zasmáli. Jsou to rytíři, jimž hradem je hospoda, helmicí šaškovská čepice, bohem výr a víra v humor životním postojem. Od roku 1881 měli svou říši i v Olomouci.

Marika Henriques je jungovská terapeutka, přeživší holocaustu a umělkyně. Svůj příběh vypráví s mimořádným nadhledem a citem ve svých osmdesáti letech poprvé. Dokumentární výpověď doprovázejí obrázky ilustrovaných deníků jejího otce, archivních záběrů a jejích autorských kreseb a tapisérií.

Komponovaná přednáška germanistky a judaistky Ivany Cahové o Maxu Zweigovi a Engelmannově kroužku v Olomouci, spojená se scénickým čtením z díla tohoto izraelského německy píšícího dramatika původem z Moravy v podání studentů doktorského studia Katedry germanistiky FF UPOL.

Procházka po stopách židovské komunity v Prostějově provede účastníky severní částí někdejší židovské čtvrti, upozorní na řadu významných staveb, mj. obě synagogy, bývalý Německý dům, v němž se scházeli i členové recesistického spolku Schlaraffia, nadační dům Feitha Ehrenstamma nebo rodný dům dramatika Maxe Zweiga. V edukační místnosti Muzea a galerie v Prostějově bude prohlídka pokračovat prezentací k dějinám prostějovských židovských spolků s komentářem historika Filipa Gregora. Sraz účastníků u prostějovského zámku.   

Literární postavy Modcheho a Rézi z původního povídkového cyklu Vojkovičtí a přespolní (1910) Vojtěcha Rakouse, který se stal klasickým dílem české humoristické literatury, znovu ožijí v loutkové adaptaci divadla Starost.  

10.00 | Úvodní slovo předsedy Židovské obce Olomouc Petra Papouška 

Krátká přednáška o historii Židovského náboženského spolku v Olomouci, zrodu Židovské obce Olomouc a také o dobrodružném příběhu olomoucké Tóry. 

11.00 | Daniel Soukup a Kamila Cmolová (CJS FF UPOL): Stopy paměti – osudy knih židovských majitelů z Moravy během šoa 

Olomoučtí judaisté ve spolupráci s Židovskou obcí Brno zkoumají tzv. paměťové stopy obsažené v knihách, které byly zabaveny židovským majitelům (fyzickým i právním osobám) během nacistické perzekuce. Na základě těchto individuálních znaků (vlastnických poznámek, podpisů, kreseb, ex libris, razítek, vpisků či vložených lístků) se snaží rekonstruovat jak osudy knih, tak i těch, kterým patřily. Přednášku judaisty a historika Daniela Soukupa a studentky judaistiky Kamily Cmolové budou doprovázet názorné ukázky dosavadních výsledků projektu.  

14.00 | Roman Gronský: Makabi Hacair v Olomouci

Skoro každý fanoušek sportu zná Maccabi Tel Aviv, izraelský špičkový basketbalový tým. Název Maccabi (česky Makabi) však nosily a nosí i další sportovní kluby po celém světě. Například v předválečném Československu existovala téměř stovka židovských sportovních oddílů a hrála se tu dokonce i samostatná fotbalová liga. Také Olomouc měla ve třicátých letech 20. století svůj sportovní klub Maccabi, v jehož rámci fungoval turistický, tenisový či lyžařský oddíl. Na téměř stoletou tradici nedávno navázala skupina nadšenců, která se kromě sportu věnuje i dalším společenským aktivitám. O tom, jak fungovaly židovské sportovní oddíly, kdy, jak a kde probíhaly židovské olympiády, tzv. makabiády, kolik medailí na nich získali českoslovenští sportovci a sportovkyně, ale třeba i o muzeu Maccabi v Tel Avivu, kde najdete originální lyžařské vybavení původem z Olomouce se dozvíte v rámci přednášky Romana Gronského, úspěšného účastníka evropských a světových makabiád, paralympionika a dokumentátora československého i světového židovského sportu a skautingu.