Ve spolku je síla. Jednou z prvních aktivit nově se utvářejících židovských komunit po revolučním roce 1848 bylo zakládání spolků. Kromě těch, které zajišťovaly praktický chod náboženské obce (chevra kadiša), se začaly rozvíjet i nejrůznější sekulární spolkové aktivity. Často v mnohém kopírovaly činnost spolků nežidovských. Velké oblibě se těšila zejména tělovýchova a výrazný růst členské základny zaznamenávaly také spolky sionistické. 16. ročník festivalu DŽKO představí aktivity těchto významných židovských organizací a poukáže na silnou sociální propustnost mezi nimi a nežidovskými uskupeními, která je dokladem úzkého sepětí židovské a německé liberální vyšší střední třídy. Přesto za vznikem většiny židovských sekulárních spolků stála skutečnost, že v atmosféře sílícího nacionalismu byli Židé v chřadnoucí rakouské monarchii stále méně vítáni. Spolková činnost a nejrůznější iniciativy jsou ovšem typické i pro současnou občanskou společnost v Izraeli. Izraelci málokdy čekají, až za ně něco udělá stát či podřízené správní instituce. Hledat cesty se snaží sami, a pokud možno hned. Filmová sekce jako již tradičně představí izraelskou filmovou a dokumentární tvorbu vztahující se k hlavnímu festivalovému tématu.
Pondělí 09 10
16. ročník Dnů židovské kultury Olomouc zahájí za přítomnosti zástupců pořádajících a partnerských institucí a dalších hostů čtení z díla izraelského básníka a žurnalisty Eliho Elijahu v překladech a moderaci Marcely Sulak z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli.
Eli Elijahu (1969) pochází z rodiny iráckých přistěhovalců. Je absolventem židovské filozofie a hebrejské literatury na Univerzitě v Tel Avivu, žije v Ramat Gan. Vydal dvě vysoce ceněné sbírky v hebrejštině Ani ve-lo mal‘ach (Já a ne anděl, 2008) a Ir u-vehalot (Město a obavy, 2011). V roce 2004 obdržel cenu Leviho Eškola za poezii. Je žurnalistou a přispívá do kulturní rubriky izraelského periodika Haaretz.
Jeho dílo překládá do angličtiny Marcela Sulak, působící jako odborná asistentka na Katedře anglistiky a amerikanistiky Bar-Ilanovy univerzity (Ramat Gan). Sulak, původem z Jižního Texasu, překládá do angličtiny i další izraelské autory, mj. básnířku Orit Gidali, z češtiny do hebrejštiny pak např. Karla Jaromíra Erbena či Karla Hynka Máchu. Věnuje se i vlastní lyrické tvorbě.
Izraelský trumpetista Itamar Borochov čerpá z hudebně pestrého odkazu svých předků a podobně jako mnozí další izraelští hudebníci dokázal svůj talent rozvinout v tvrdé konkurenci newyorské hudební scény.
Izrael je jazzovou velmocí, což už řadu let potvrzuje Avishai Cohen i další osobnosti. Trumpetista Itamar Borochov čerpá podobně jako Cohen z geograficky pestrého odkazu svých předků a stejně jako on dokázal svůj talent plně rozvinout v tvrdé konkurenci newyorské hudební scény. Díky své hudbě, která tvoří most mezi tavícím kotlíkem Blízkého východu a Milesem Davisem, Johnem Coltranem a dalšími, se Itamar Borochov stal v roce 2021 držitelem prestižního ocenění Letter One Rising Stars Jazz Award, které obdržel z rukou zpěvačky Dee Dee Bridgewater.
Vyrůstal v jižní části Tel Avivu v historickém přístavním městě Jaffo, známém sladkými pomeranči i bohémským multikulturním židovsko-arabsko-křesťanským prostředím. Jeho hudba je fiktivním mostem mezi New Yorkem (jeho současným domovem) a Severní Afrikou, kde v minulosti žily početné židovské komunity. Jako aranžér také spolupracoval s vynikající izraelskou skupinou Yemen Blues, jeho debutové album Outset se umístilo v newyorské anketě Jazz Record’s Best, další nahrávka Boomerang pronikla na 5. místo hitparády iTunes Jazz Charts.
Úterý 10 10
Přednáška představí akademické, sportovní, volnočasové i skautské židovské spolky, které působily na území meziválečného Československa.
Historička a judaistka Daniela Bartáková představí židovské mládežnické sionistické spolky, které fungovaly na našem území a zaměří se především na prvky, které je, vedle podpory židovského nacionalismu, spojovaly. Přiblíží jak organizace akademické, sportovní a volnočasové, tak i židovské skautské spolky, které působily na území meziválečného Československa. Řeč bude také o významných osobnostech, které měly na daná hnutí a československý sionismus značný vliv.
V komunitě tzv. charedim, ultraortodoxních Židů, je povinností ženy vdát se, rodit děti a živit rodinu. Dokument sleduje aktivity Esty Šušan, která se snaží bojovat za změnu a rovná práva charedi žen.
Film uvede Terezie Dubinová, autorka rozhovoru s Esty Šušan.
V komunitě tzv. charedim, ultraortodoxních Židů, je povinností ženy vdát se, rodit děti a živit rodinu. Režisérka Anna Somershaf dokumentuje aktivity Esty Šušan, která se snaží bojovat za změnu a rovná práva charedi žen. Zakládá neziskovou organizaci Nivcharot, zaměřenou na mentoring mladých žen, stává se první ženskou charedi kandidátkou ve volbách do Knesetu. Její činnost však vyvolává řadu kontroverzních reakcí ve vlastní komunitě.
Středa 11 10
Přednáška představí úlohu Leo Herrmanna ve spolku Bar Kochba a především záchranné akce ve stínu začínající nacistické okupace, které Herrmann organizoval.
Přednáška hebraisty a historika Zbyňka Taranta představí úlohu Leo Herrmanna ve spolku Bar Kochba, kterému i předsedal (právě za jeho předsednictví přednesl Martin Buber své slavné Tři eseje o židovství). Soustředí se však především na záchranné akce ve stínu začínající nacistické okupace, které Herrmann organizoval.
V létě 2011 si studentka filmové školy Daphni Leef na protest proti vysokým cenám za bydlení postavila na hlavním bulváru Tel Avivu stan. Netušila, že ji tento krok postaví do čela celonárodního sociálního protestu. Jako režisérka dokumentu se ohlíží za tímto turbulentním obdobím svého života, kdy se z naivní mladé studentky stala oslavovanou a kontroverzní národní ikonou.
V létě 2011 si studentka filmové školy Daphni Leef na protest proti vysokým cenám za bydlení postavila na hlavním bulváru Tel Avivu stan. Netušila, že ji tento krok postaví do čela celonárodního sociálního protestu. Jako režisérka dokumentu se ohlíží za tímto turbulentním obdobím svého života, kdy se z naivní mladé studentky stala oslavovanou a kontroverzní národní ikonou.
Čtvrtek 12 10
Pětadvacet let po holokaustu, navzdory emocionálním a politickým bariérám a teroristickým hrozbám, se izraelský národní tým a německá Borussia Mönchengladbach setkali při utkání, které se stalo symbolickým začátkem narovnání vztahů mezi Izraelem a Německem.
Jak se fotbalový zápas stal zlomovým bodem v dějinách? Pětadvacet let po holocaustu, navzdory emocionálním a politickým bariérám a teroristickým hrozbám, se izraelský národní tým a německá Borussia Mönchengladbach setkali v zápase, který se stal obrazným začátkem narovnání vztahů mezi Izraelem a Německem. Prostřednictvím rozhovorů s bývalými německými a izraelskými fotbalisty, historiky a diplomaty a na základě vzácných archivních materiálů zkoumá dokument sílu osobního přátelství ale i fotbalu, sportu, který dokáže vydláždit cestu mezi znepřátelenými stranami.
Kafka Band navazuje na svá úspěšná audiovizuální zpracování Kafkových románů Zámek a Amerika novým projektem Der Process. Ke spolupráci se znovu sešli spisovatel Jaroslav Rudiš, výtvarník a hudebník Jaromír 99 a řada dalších vynikajících umělců.
Kafka Band je hudebně-literární projekt z Prahy, který ve své tvorbě pracuje s dílem spisovatele Franze Kafky a převádí jej do alternativně-rockové podoby. Texty vycházejí přímo z Kafkova díla. Kapela složená z muzikantů zvučných jmen zpracovala do audiovizuální podoby již dvě Kafkovy knihy – po úspěšném Zámku přišla na řadu elektroničtější Amerika. Tu Kafka Band nejdříve zhudebnil v divadle v německých Brémách, aby ji pak přepracoval do česko-německo-anglické koncertní podoby. Po albech Das Schloss a Amerika vychází v září 2023 nové album Der Process.
Ke spolupráci se v Kafka Bandu znovu sešli spisovatel Jaroslav Rudiš a výtvarník a hudebník Jaromír 99. Kapelu dále tvoří kytarista a producent Dušan Neuwerth a hudebníci Tomáš Neuwerth, Lukáš Morávek, Zdeněk Jurčík a Petr Weiser.
Promo video Kafka BAND: Der Process
Neděle 15 10
Městská hra po stopách židovské komunity v Olomouci se zaměřením na spolkové aktivity. Hry se můžete zúčastnit prostřednictvím mobilní aplikace Actionbound nebo se stručným papírovým průvodcem.
Přímo pro festival jsou připravena dvě živá zastavení.
První v budově bývalého státního německého gymnázia a dnes sídla Centra judaistických studií na Třídě Svobody, kde se v 16.00 hodin uskuteční scénické čtení ze vzpomínek dvou význačných studentů někdejšího gymnázia – filozofa a někdejšího aktivního člena sionistického hnutí Zwi (Hanse) Batschy a spisovatele a středoevropana Maxe Zweiga.
Druhé zastavení je nachystáno v Mozarteu Arcidiecézního muzea, kde v 17.30 hodin kapela Ostrý zub pod vedením performera Vladimíra Havlíka uvede svou elektronickou hudební performanci na texty slovutného architekta Adolfa Loose.
Městská hra po stopách židovské komunity v Olomouci se zaměřením na spolkové aktivity. Hry se můžete zúčastnit s chytrým mobilním telefonem v ruce prostřednictvím mobilní aplikace Actionbound (volně ke stažení). Procházka trvá zhruba 90 minut a startuje v 15:00 hod. v Arcidiecézním muzeu. Pro účastníky, kteří nedisponují chytrým mobilním zařízením, je v AMO k dispozici stručný papírový průvodce. Vybraná stanoviště hry jsou obsluhována studenty Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UPOL. Hra vznikla ve spolupráci Edukačního oddělení MUO a Centra judaistických studií FF UPOL.
ne | 15. 10. | 16.00 hodin | CENTRUM JUDAISTICKÝCH STUDIÍ | TŘÍDA SVOBODY
Scénické čtení ze vzpomínek dvou význačných studentů někdejšího gymnázia – filozofa a někdejšího aktivního člena sionistického hnutí Zwi (Hanse) Batschy a spisovatele a středoevropana Maxe Zweiga. Účinkují Alexandr Jeništa a Vojtěch Šimůnek
ne | 15. 10. | 17.30 hodin | MOZARTEUM AMO | VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ
Ostrý zub: Řeči do prázdna
Elektronická hudební performance Ostrého zubu pod vedení Vladimíra Havlíka. Do repetitivních zvukových struktur je rytmicky recitován text Adolfa Loose. Důležitou roli hrají gesta a pohyb doprovázející přednes.
Pondělí 16 10
Přednáška představí proměny spolkové činnosti olomouckých Židů v období 1880–1920. Zaměří se na otázku, proč židovské spolky vznikaly a co spolková činnost vypovídá o židovské společnosti.
Přednáška představí proměny spolkové činnosti olomouckých Židů v období 1880–1920. Zaměří se na otázku, proč židovské spolky vznikaly a co spolková činnost vypovídá o židovské společnosti. Byly spolky projevem síly, nebo naopak rozštěpení židovské společnosti?
Dokument se věnuje mohutné vlně přistěhovalců ze Sovětského svazu do Izraele 90. let.
Dokument se věnuje mohutné vlně přistěhovalců ze Sovětského svazu do Izraele 90. let. Zkoumá příslušníky Generace 1.5, kteří se přistěhovali jako děti nebo teenageři, jejich problémy s asimilací, boj s identitou a zamýšlí se nad ztrátami, které jim přinesla snaha o integraci.
Úterý 17 10
Členové tajemné recesistické společnosti Schlaraffia s mezinárodní sítí poboček se honosili zvláštními tituly a rituálními oděvy, hradem jim byla hospoda, helmicí šaškovská čepice, bohem výr a víra v humor životním postojem. Od roku 1881 měli svou říši i v Olomouci.
Tajemné společenství s mezinárodní sítí poboček, jeho členové se honosí zvláštními tituly, oblékají do rituálního oděvu a pod hrozbou trestů dodržují předepsané ceremonie. Z tohoto popisu se může zdát, že Schlaraffia bude něco démonického asi jako Svobodné zednářství. Ale příznivci recesistického spolku, který před více než 160 lety vznikl v Čechách a dodnes působí v různých koutech světa, by se takového srovnání od srdce zasmáli. Jsou to rytíři, jimž hradem je hospoda, helmicí šaškovská čepice, bohem výr a víra v humor životním postojem. Od roku 1881 měli svou říši i v Olomouci.
Příběh Mariky Henriques, jungovské terapeutky, přeživší holocaustu
a umělkyně doprovázejí ilustrované deníky jejího otce, archivní záběry i její autorské kresby a tapisérie.
Film uvede Daniel Soukup a předtočené interview s Marikou Henriques.
Marika Henriques je jungovská terapeutka, přeživší holocaustu a umělkyně. Svůj příběh vypráví s mimořádným nadhledem a citem ve svých osmdesáti letech poprvé. Dokumentární výpověď doprovázejí obrázky ilustrovaných deníků jejího otce, archivních záběrů a jejích autorských kreseb a tapisérií.
Středa 18 10
Komponovaná přednáška spojená se scénickým čtením z díla Maxe Zweiga v podání studentů doktorského studia Katedry germanistiky FF UPOL.
Komponovaná přednáška germanistky a judaistky Ivany Cahové o Maxu Zweigovi a Engelmannově kroužku v Olomouci, spojená se scénickým čtením z díla tohoto izraelského německy píšícího dramatika původem z Moravy v podání studentů doktorského studia Katedry germanistiky FF UPOL.
Čtvrtek 19 10
Pořádá Spolek Hanácký Jeruzalém a Muzeum a galerie v Prostějově. Navštívíme severní část někdejší židovské čtvrti i řadu významných staveb (obě synagogy, bývalý Německý dům, nadační dům Feitha Ehrenstamma nebo rodný dům dramatika Maxe Zweiga).
Procházka po stopách židovské komunity v Prostějově provede účastníky severní částí někdejší židovské čtvrti, upozorní na řadu významných staveb, mj. obě synagogy, bývalý Německý dům, v němž se scházeli i členové recesistického spolku Schlaraffia, nadační dům Feitha Ehrenstamma nebo rodný dům dramatika Maxe Zweiga. V edukační místnosti Muzea a galerie v Prostějově bude prohlídka pokračovat prezentací k dějinám prostějovských židovských spolků s komentářem historika Filipa Gregora. Sraz účastníků u prostějovského zámku.
Postavy klasického díla české humoristické literatury Modche a Rézi znovu ožijí v loutkové adaptaci divadla Starost.
Literární postavy Modcheho a Rézi z původního povídkového cyklu Vojkovičtí a přespolní (1910) Vojtěcha Rakouse, který se stal klasickým dílem české humoristické literatury, znovu ožijí v loutkové adaptaci divadla Starost.
Neděle 22 10
10.00 → Úvodní slovo předsedy Židovské obce Olomouc Petra Papouška
11.00 → Stopy paměti: osudy knih židovských majitelů z Moravy během šoa. Přednáška Daniela Soukupa a Kamily Cmolové (CJS FF UPOL)
14.00 → Makabi Hacair v Olomouci. Přednáška Romana Gronského
o židovské sportovní organizaci v Olomouci.
10.00 | Úvodní slovo předsedy Židovské obce Olomouc Petra Papouška
Krátká přednáška o historii Židovského náboženského spolku v Olomouci, zrodu Židovské obce Olomouc a také o dobrodružném příběhu olomoucké Tóry.
11.00 | Daniel Soukup a Kamila Cmolová (CJS FF UPOL): Stopy paměti – osudy knih židovských majitelů z Moravy během šoa
Olomoučtí judaisté ve spolupráci s Židovskou obcí Brno zkoumají tzv. paměťové stopy obsažené v knihách, které byly zabaveny židovským majitelům (fyzickým i právním osobám) během nacistické perzekuce. Na základě těchto individuálních znaků (vlastnických poznámek, podpisů, kreseb, ex libris, razítek, vpisků či vložených lístků) se snaží rekonstruovat jak osudy knih, tak i těch, kterým patřily. Přednášku judaisty a historika Daniela Soukupa a studentky judaistiky Kamily Cmolové budou doprovázet názorné ukázky dosavadních výsledků projektu.
14.00 | Roman Gronský: Makabi Hacair v Olomouci
Skoro každý fanoušek sportu zná Maccabi Tel Aviv, izraelský špičkový basketbalový tým. Název Maccabi (česky Makabi) však nosily a nosí i další sportovní kluby po celém světě. Například v předválečném Československu existovala téměř stovka židovských sportovních oddílů a hrála se tu dokonce i samostatná fotbalová liga. Také Olomouc měla ve třicátých letech 20. století svůj sportovní klub Maccabi, v jehož rámci fungoval turistický, tenisový či lyžařský oddíl. Na téměř stoletou tradici nedávno navázala skupina nadšenců, která se kromě sportu věnuje i dalším společenským aktivitám. O tom, jak fungovaly židovské sportovní oddíly, kdy, jak a kde probíhaly židovské olympiády, tzv. makabiády, kolik medailí na nich získali českoslovenští sportovci a sportovkyně, ale třeba i o muzeu Maccabi v Tel Avivu, kde najdete originální lyžařské vybavení původem z Olomouce se dozvíte v rámci přednášky Romana Gronského, úspěšného účastníka evropských a světových makabiád, paralympionika a dokumentátora československého i světového židovského sportu a skautingu.