ELIE WIESEL: ŠAMHORODSKÝ PROCES (SOUD NAD BOHEM)
Divadlo u stolu, Brno
250,- / 220,-
Dramatický příběh jedné noci, kdesi ve ztracené vesnici, skryté v prachu a tmě.
Je po pogromu. Do krčmy přicházejí tři potulní komedianti, aby zde zahráli veselou hru. Krčmář ji odmítne, ale navrhne jim novou: bude se hrát soud nad Bohem, který mlčí k nespravedlivému a nepochopitelnému lidskému utrpení.
Strhující hra nositele Nobelovy ceny míru a velkého svědka holokaustu Elieho Wiesela, byla nejednou inscenována v zahraničí, na českém jeviště ji poprvé uvedlo právě Divadlo u stolu.
Režie a výběr hudby František Derfler
Scéna Jaroslav Milfajt
Kostýmy Sylva Zimula Hanáková
Pohybová spolupráce Hana Charvátová
Hrají Ladislav Kolář, Viktor Skála, Jan Mazák, Sandra Riedlová, Lukáš Rieger, Lukáš Janota, Miloslav Maršálek, Magdaléna Tkačíková
www.divadloustolu.cz
Derfler vytvořit tentokrát to, čemu se obyčejně říká „strhující drama“, jde však o zážitek vpravdě otřesný – v tom nejlepším slova smyslu. Aniž je cokoliv z brutalit ilustrováno, intimnost zpovědí svědků strašného masakru je odzbrojující, pohlcuje nás a rozvrací náš pohodlný klid (paralely k různým aktuálním projevům neonacismu nechť si každý již vede sám, málo jich bohužel není).
David Drozd, Lidové noviny, 17.6.2008
Režisér František Derfler zůstal jako vždy pokorný vůči autorovi. Na několika místech ho podpořil židovskými písněmi, magičtější prvek přinášejí v jeho režijním rukopise už tradiční masky. Představení ovšem stojí na vynikajících výkonech herců. Ladislav Kolář v roli žalobce i Viktor Skála jako obhájce odevzdávají těžké předloze maximum životnosti a jejich duely řinčí kovem. Bára Jelenová jako znásilněná a po pogromu zešílivší Berišova dcera Hana přináší do hry cosi jiného už svými bílými šaty. Ty září v šerosvitu minimalistické scény a odrážejí se od tmavých kostýmů všech mužů. Elie Wiesel neříká, jak skončili oni tři rabíni, kteří se jednoho zimního večera sešli v koncentračním táboře. Wiesel přežil a v novele Noc napsal, že nikdy nezapomene na plameny, které navždy strávily jeho víru. Přesto se nestal ateistou. Židovská mystika tvrdí, že Bohu je třeba odmlouvat a přít se s ním, aby přišel. Má to být jedna z posledních možností, jak ho vyprovokovat z chronické nepřítomnosti. Celý Šamhorodský proces se odehrává v tomto ovzduší. Bůh visí na vlásku, žalobce má téměř neustále převahu nad obhájcem. Tomu nezbývá než čistě juristicky poukazovat na logické nedostatky v argumentaci. Ale vnitřně nemá, co by Berišově zlobě a beznaději postavil. Tvrdí, že emoce nejsou důkazem, a požaduje další svědky. Jenže těmi tu jsou právě všichni ti nepřítomní. Spor graduje, další pogrom se blíží. A poslední obraz místo alespoň symbolické naděje přinese mrazivou pointu, která vše učiní ještě více infernálním.
Jan Němec, Respekt 23/2008
REZERVACE VSTUPENEK na tel. 585 223 565 nebo email pokladna@divadlohudby.cz
