19. 10. Čtvrtek
Galerie Arcidiecézního muzea Olomouc, 19. 10. 2017 – 7. 1. 2018
Úryvky ze svátečních a šabatových modliteb. Zpívá a komentuje rabbi Michael Dushinsky.
20. 10. Pátek
Mezinárodní odborná konference nabídne širší pohled na židovské dějiny Olomouce a Moravy od poloviny 19. století, zahrnující např. rozpory moderního židovského života, konflikt tradice a světské kultury, či intelektuální výměny mezi Moravou a Haličí.
V roce 2017 si veřejnost i akademický svět připomíná několik významných výročí spojených s historií Židovské obce v Olomouci. Uplyne 120 let od vysvěcení olomoucké synagogy, navržené předním rakouským architektem Jakobem Gartnerem, a 150 let od narození iniciátora této stavby a prvního rabína nově založené Židovské náboženské obce Bertholda Oppenheima. Mezinárodní konference se bude věnovat nejen oběma tématům, nabídne také širší pohled na židovské dějiny Olomouce a Moravy od poloviny 19. století, zahrnující např. rozpory moderního židovského života, konflikt tradice a světské kultury, či intelektuální výměny mezi Moravou a Haličí.
Program bude simultánně tlumočen do češtiny a angličtiny.
10:00 Úvod Moderuje: Ivana Cahová (Univerzita Palackého, Olomouc)
Josef Jařab (Univerzita Palackého, Olomouc)
10:15 – 11:15 Moderuje: Louise Hecht (Univerzita v Postupimi)
Karl E. Grözinger (Centrum židovských studií Berlín-Brandenburg)
Synagogální řády jako svědci a nástroje pro nové vymezení židovské identity na Moravě
19. století (německy)
Přestávka
11:30 – 13:00 Moderuje: Zvi Zohar (Bar Ilan, Ramat Gan)
Alicja Maślak-Maciejewska (Jagellonská univerzita, Krakov)
Mezi Haličí a Moravou: putování moderních rabínů a kazatelů (anglicky)
Tamás Visi (Univerzita Palackého, Olomouc)
Moritz Steinschneider a výzkum středověké židovské lékařské literatury (anglicky)
Marie Krappmann (Univerzita Palackého, Olomouc)
Od "ryzí němčiny" k "odpudivému žargonu"?
Steinschneiderův pohled na historický vývoj jidiš z perspektivy současného výzkumu
Daniel Polakovič (Židovské muzeum v Praze)
Staré židovské hřbitovy v Prostějově
Přestávka
14:00 – 15:30 Moderuje: Pavel Kocman (Židovské muzeum v Praze)
Jaroslav Kuntoš - Dana Veselská (Židovské muzeum v Praze)
Proměny synagogálních donací jako součást proměny náboženského i komunitního života přelomu 19. a 20. století.
J. A. Klimeš (Univerzita Palackého, Olomouc)
Berthold Oppenheim – jeho kořeny a jeho osvětí
Lenka Uličná (Židovské muzeum v Praze)
Geniza synagogy v Holešově - Rabín Šlomo Jekutiel Haas aj.
Daniel Soukup (Univerzita Palackého, Olomouc)
Židovská svatba v předbřeznové Olomouci: na okraj svatebního kázání loštického rabína Abrahama Neudy
Přestávka
15:45 – 17:15 Moderuje: Marie Crhová (Univerzita Palackého, Olomouc)
Dieter a Louise Hecht (Rakouská akademie věd, Vídeň / Univerzita v Postupimi)
Židovská rodinná historie v Olomouci 19. století: mezi akulturací a sionismem (anglicky)
Daniel Baránek (Univerzita Karlova, Praha)
Židovské spolky v Olomouci a průnik jejich členstva na přelomu 19. a 20. století
Ivana Cahová (Univerzita Palackého, Olomouc)
„Intelligenz ist da – zum Schweinefüttern”. Engelmannův kroužek a kulturní milieu olomouckých Židů v prvních dekádách 20. století
Lukáš Motyčka (Univerzita Karlova, Praha)
Korespondence Vl. A. Poláka a Fr. Torberga
Program bude simultánně tlumočen do češtiny a angličtiny.
21. 10. Sobota
Putování podle hracího plánu, čítajícího 5 zastavení, bude odměněno nejen bohatsvím nových informací, ale také pokladem na doma – drobnou prací podle příkladu vitráží z oken olomoucké synagogy.
Informace: Hana Lamatová | 585 514 174 | lamatova@muo.cz
Všimli jste si, že čas od času mezi dlažebními kostkami na olomouckých chodnících zasvítí zlatavá kostička? To jsou Stolpersteiny, připomínky lidských osudů, které se staly příkladem velké odvahy a vůle k životu, i nelidské politiky, jež by se neměla už nikdy opakovat. Sobotní městská hra vám ukáže historický příběh, který je skrze tyto kostičky propojen s konkrétními osudy členů židovské komunity v Olomouci. Víte, kdy se do Olomouce Židé přistěhovali, kdy byli nuceni odejít a kdy se zase mohli vrátit? Jedno odpoledne si můžete projít město a vidět ho jinýma očima. Putování podle hracího plánu, čítajícího 5 zastavení, bude odměněno nejen získáním bohatsví nových informací, ale také pokladem na doma – drobnou prací podle příkladu vitráží oken olomoucké synagogy.
START u Židovské brány (První nápověda zní – Židovskou bránu naleznete pod věží vlevo na nádvoří bývalého jezuitského konviktu, dnes sídla Uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci.)
Informace: Hana Lamatová | 585 514 174 | lamatova@muo.cz
22. 10. Neděle
Co se přihodí, když se sejde pět mudrců u jednoho stolu, vyřeší problémy malého městečka? Veselé historky o lidské hlouposti, naivitě a lásce. Jak praví židovské přísloví: Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech stran.
Co všechno se přihodí, když se sejde pět mudrců u jednoho stolu. Gronam Vůl, Trouba Trejtel, Osel Sender, Mamlas Šmedrik a Zabedněnec Fejvel. Vyřeší problémy malého městečka? Jak potrestat nevycválaného kapra, koho provdat s kým, aby nevznikla pohroma a co když dojde zakysaná smetana?! Veselé historky o lidské hlouposti, naivitě a lásce. Jak praví židovské přísloví: Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech stran.
Hrají: Kateřina Císařová, Štěpán Lustyk, Vojtěch Vondráček, Eliáš Jeřábek, Boris Jedinák
Scénář: na motivy knihy Isaaca Bashevise Singera
Režie: Anna Klimešová
Scénografie: Bára Purmová, Karolína Jansová
Pro děti od 5 let | Délka představení 35 minut | Vstupné 80 Kč
Vstupenky si zarezervujte na tel.: 585 514 241; pokladna@muo.cz
V představení se pracuje s tzv. kašírovanými maňásky, které se nasazují na prsty i na nejrůznější předměty. Dominantní loutkou je kapr, kterého herci nosí nasazeného na hlavě.
23. 10. Pondělí
Přednáška izraelského fotografa a pedagoga, který přinesl v 70. letech do Izraele povědomí o světové umělecké fotografii.
Přednáška je v angličtině, s překladem do češtiny.
Přednáška a beseda s izraelským fotografem a pedagogem, který pod vlivem tvorby Ansela Adamse, Richarda Avedona či Roberta Franka, přinesl v 70. letech do Izraele povědomí o světové umělecké fotografii. Fotografie v Izraeli tehdy nebyla chápána jako umění, nýbrž jako informativní prostředek. Yosaif Cohain byl vůbec prvním fotografem, jehož tvorbu vystavilo Muzeum umění v Tel Avivu, zároveň začal fotografii jako uměleckou formu vyučovat na několika izraelských školách. Stal se jedním ze zakládajících členů Oddělení fotografie na Akademii Bezalel (zal. 1906) – hlavní izraelské umělecké akademii, kde učí dodnes.
Přednáška je v angličtině, s překladem do češtiny.
Dokument sleduje úsilí Ricka a Laury Brownových o rekonstrukci původní dřevěné synagogy z 18. století v polském městě Gwoźdźiec, vypálené za druhé světové války.
České titulky
Dokument sleduje úsilí Ricka a Laury Brownových o rekonstrukci původní dřevěné synagogy z 18. století v polském městě Gwoźdźiec, která byla během druhé světové války vypálena nacisty. Přestože Rick ani Laura nejsou Židé, ani Poláci, duch kdysi skvostné synagogy je natolik uchvátil, že se rozhodli vytvořit během šesti týdnů ze zhruba dvou set čerstvě poražených stromů kostru nové střechy, znovu ji rozebrat a připravit k přepravě a instalaci v Gwoźdźci. Další výzvu představovala rekonstrukce původních maleb, o jejichž originální podobě svědčí pouze černobílé fotografie a jediná částečně kolorovaná studie. Téměř snová vize obou umělců inspirovala stovky dalších lidí, aby se do projektu zapojili a sami přiložili ruku k dílu. Přestože templ v Gwoźdźcu patří k jedné z nejlépe zdokumentovaných polských synagog, Laura s Rickem v průběhu rekonstrukce naráželi na mnoho doposud nezodpovězených otázek. Dokument se snaží zachytit sílu ducha tohoto mimořádného místa, které dokázalo pohnout mnoho dobrovolníků k činnosti, za niž jim jedinou odměnou bylo pouze vědomí dobře vykonané práce.
V roce 1986 se americká rodina Stromových vydala do Krakova oslavit Bar micva svého syna.
První obřad v Krakově po válce však komplikovala skutečnost, že obřad měla vést reformovaná rabínka Emily Faust Korzeniková.
České titulky
V osmdesátých letech 20. století, kdy Polsko oddělovala od zbytku světa železná opona, vyzývala opakovaně mluvčí krakovské židovské komunity židovské turisty z USA: „Přivezte nám sem trochu života!“ Jaké bylo její překvapení, když se ke konci léta roku 1986 dozvěděla, že do Krakova míří americká rodina Stromových, aby zde oslavila Bar micva svého syna Erica. Mělo se jednat o první Bar micva v Krakově po 2. světové válce. Už tak značně komplikovaná událost, která se v USA stala mediálně sledovanou senzací, byla navíc zatížena faktem, že obřad měla vést stamfordská reformovaná rabínka Emily Faust Korzeniková. Ortodoxní komunita v Brooklynu, pro kterou představovalo Polsko „svatou půdu“, vyjádřila rezolutně svůj nesouhlas s tímto záměrem a do Krakova vyslala rabína Elbauma, aby obřadu zabránil. Rituál Bar micva se nakonec slavil v krakovské liberální synagoze za přítomnosti rabínky Korzenikové i rabína Elbauma. Oren Rudavský ve svém snímku dokumentuje tuto významnou cestu z amerického Stamfordu do polského Krakova. Synagoga se v jeho dokumentu stává místem střetu a zároveň smíření několika směrů v rámci jednoho náboženství, které však všechny směřují k jedinému Bohu.
24. 10. Úterý
Přednáška se věnuje tvorbě olomoucké tvorbě architekta Jakoba Gartnera (1861–1921), kde vedle synagogy navrhl také několik nájemních domů a vil v historizujícím stylu.
Dokument sleduje příběh unikátní židovské komunity v peruánském Iquitos, kterou založili židovští přistěhovalci z Maroka na konci 19. století v důsledku tzv. kaučukové horečky. Snímek je reflexí víry a tradice, která dokázala přežít i bez opory sloupů synagog.
Dokument Lorry Salcedo Mitraniové sleduje příběh unikátní židovské komunity v peruánském Iquitos, kterou založili židovští přistěhovalci z Maroka, kteří se do amazonských deštných pralesů dostali spolu s ostatními dobrodruhy na konci 19. století v důsledku tzv. kaučukové horečky. Někteří z nich se usadili v izolovaném městě Iguitos a založili rodiny s domorodými ženami. Jejich původní židovská tradice se promísila s domorodými amazonskými zvyky a nová generace míšenců se tak stala nositeli zcela originální a specifické židovské tradice. Ortodoxní židovská komunita ve vzdáleném hlavním městě Limě Židy z Iquitos odmítá jako nehalachické, neboť nepochází z židovské matky. Mnozí z těchto tzv. „cholos“ se však rozhodli pro návrat k více normativní tradici a prošli zdlouhavým procesem konverze. Někteří se odhodlali i k návratu do Izraele, někteří zůstali v Iquitos, aby mohli pomáhat místní komunitě v růstu a rozvoji.
Rabi Menachem a jeho žena Rachel Hartman s dítětem se připravují na cestu do Vietnamu, kde mají konkrétní úkol – založit a podpořit židovskou komunitu. Přicházejí v době před Roš-hašana a doufají, že místní souvěrce přimějí k účasti na slavení svátků.
České titulky
Mladá izraelská rodina, rabi Menachem a jeho žena Rachel Hartman s dítětem, se připravuje na cestu na Dálný Východ. To není v dnešní izraelské společnosti nic výjimečného. Menachem a Rachel mají ale ve Vietnamu, který je cílem jejich cesty, zcela konkrétní úkol a poslání. Založit a podpořit židovskou komunitu. Jejich odhodlání je nezměrné, avšak střet s realitou Ho Či Minova města přináší v mnoha ohledech procitnutí. Místní Židé, povětšinou buď bývalí Izraelci, nyní již promíseniís lokálním obyvatelstvem, nebo židovští přistěhovalci z celého světa, jeví jen velmi vlažný zájem o obnovu svého vztahu k tradičnímu židovství. Rachel a Menachem jsou však natolik přesvědčení o správnosti svého poslání, že jsou schopni čelit i velmi náročným kulturním a společenským střetům. Do Vietnamu přicházejí v době před Roš hašana, židovským Novým rokem, a doufají, že pohnou místní souvěrce k účasti na slavení svátků a podaří se jim skrze ritus vytvořit zde jakousi virtuální synagogu s pevně semknutým společenstvím, očekávajícím Mesiáše.
25. 10. Středa
Přednáška přiblíží olomoucké kořeny houslového virtuosa, který patřil k předním umělcům v terezínském ghettu.
Houslový virtuos Karel Fröhlich patřil k předním interpretačním umělcům terezínského ghetta, jeho hru v terezínském orchestru Karla Ančerla zachytil i záběr do připravovaného propagandistického filmu Der Führer schenkt den Juden eine Stadt (Vůdce daroval Židům město). Přednáška Tomáše Hrbka přiblíží jeho olomoucké kořeny, tragický osud jeho matky, bratra i širší rodiny, pokus o emigraci i okolnosti Fröhlichova formálního sňatku před deportací s prostějovskou rodačkou Markétou Kleinerovou. Po osvobození v Dachau působil Karel Fröhlich krátce jako koncertní mistr orchestru Velké opery v Praze a po sňatku s francouzskou klavíristkou Françoise Dupuy emigroval do USA, kde žijí jeho potomci. Hrob má v New Yorku, ale jeho jméno najdeme i na židovském hřbitově v Olomouci.
Komorní inscenace na motivy Deníků Anny Frankové v podání mladého slovenského souboru z Nitry. Představení je určeno divákům od 12 let.
Třináctiletá Anna Franková se s rodinou a dalšími čtyřmi lidmi ukrývala za druhé světové války dva roky v zadní části jedné budovy v Amsterdamu. Anna si zapisovala události od 12. června 1942 do 1. srpna 1944 a zaznamenala vše, co se kolem ní dělo. Když v březnu 1944 uslyšela v Oranžském rozhlase výzvu občanům, aby poskytli své zápisky do sbírky pro historické účely, začala ty své přepisovat do knižní podoby. Zápisky končí textem, který Anna zaznamenala jen několik dní před tím, než ji a její rodinu našli vojáci a odvlekli do koncentračního tábora. Anna Franková zemřela na tyfus někdy v únoru nebo březnu 1945 v koncentračním táboře Bergen Belsen. Její zápisky se však dochovaly a po válce se o jejich knižní vydání zasloužil Annin otec Otto Frank, který jako jediný z ukrývajících se válku přežil.
Autoři dramatizace deníku místo rekonstrukce pocitových deníkových zápisků předvedli hravým způsobem důvěrná zákoutí tajemství prožívání puberty. „Nehrají“, jen registrují proud vědomí, zachycený v Annině deníku. Inscenace tak není sentimentální, ale fakticky věrná v hledání lidského tepla, paradoxně v čase všeobecné nenávisti a stále bezdůvodnější xenofobie.
Miroslav Ballay, divadelní publicista, www.pravda.sk
Koncept: Šimon Spišák a Veronika Gabčíková
Dramatizace: Šimon Spišák
Dramaturgie: Veronika Gabčíková
Scéna, kostýmy a loutky: Karel Czech
Režie: Šimon Spišák
Osoby a obsazení:
Anna Franková – Lucia Korená
Peter van Daan, otec, matka, Miep, pan van Daan, paní van Daanová, pan Düssel, Mortie, kocour, atd. – Ivan Martinka j. h.
Hlasatel: Martin Nahálka
Hlas Anny: Alica Cvečková
26. 10. Čtvrtek
Výstava představí kresby tří členů významné olomoucké průmyslnické rodiny Groagových, tekré vznikly v Terezíně.
Výstava představí kresby tří členů významné olomoucké průmyslnické rodiny Groagových, které vznikly v Terezíně.
Vernisáž uvede doc. Pavel Maňák, hudebně doprovodí studenti Centra judaistických studií FF UP.
Pořádá Centrum Kurta a Ursuly Schubertových FF UP a Bejt Terezín.
Hudba izraelského instrumentálního tria Tatran je směsicí moderního jazzu, rocku, klasické hudby a elektroniky s důrazem na experimentální postupy, virtuózní improvizaci a živý kontakt s posluchačem. V Olomouci se kapela zastaví na turné mezi izraelskou Haifou a Frankfurtem nad Mohanem.
více...29. 10. Neděle
Komentovaná procházka po prostějovských židovských památkách. Provázet budou historička Marie Dokoupilová z Muzea a galerie v Prostějově a judaista a bohemista Daniel Soukup z FF UP a AV ČR.
Komentovaná procházka po prostějovských židovských památkách – bývalé staré synagoze, bývalé nové synagoze (dnešní kostel Církve československé husitské), původní židovské čtvrti zničené v 80. letech 20. století a židovském hřbitově. Provázet bude historička Marie Dokoupilová z Muzea a galerie v Prostějově a judaista a bohemista Daniel Soukup z FF UP a AV ČR.
