08. 10. Pondělí
Výstava Masaryk a Svatá země představuje na patnácti panelech mnohdy dosud nepublikované fotografie a další archivní materiály z návštěvy prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka do Svaté země v roce 1927.
Na jaře roku 1927 přijíždí prezident Tomáš G. Masaryk do Svaté země. Je to vůbec první návštěva oficiální hlavy státu v tehdejší mandátní Palestině. I když Masaryk deklaruje svou cestu jako soukromou a kvůli bezpečnosti ji podniká tajně a pod jiným jménem, místní přední myslitelé, politici i obyčejní lidé jí přikládají ohromný význam. Ze symbolického hlediska se pro ně jedná o vyjádření podpory a jedinečnou událost. Historiky byla tato cesta kupodivu skoro zapomenuta, ale lidé v Izraeli na ní nikdy nezapomněli. Pro ně to byla a je „nezapomenutelná cesta“. Nadšení tehdejších obyvatel je vidět i na zde představených a mnohdy dosud nepublikovaných fotografií.
Výstava se kromě památné návštěvy TGM ve své druhé polovině věnuje také přelomovým historickým milníkům ve vzájemných vztazích, jmenovitě vzniku Státu Izrael, v nichž nezastupitelnou a klíčovou roli na mezinárodním poli sehrál Jan Masaryk a československá diplomacie.
09. 10. Úterý
Důležitou, avšak dodnes souborně nezpracovanou kapitolou českých i izraelských dějin umění zůstávají výtvarníci, kteří se narodili v Čechách, na Moravě, nebo ve Slezsku, ale v průběhu života z osobních, náboženských či politických důvodů emigrovali do Palestiny, potažmo po vzniku samostatného státu v roce 1948 do Izraele.
Důležitou, avšak dodnes souborně nezpracovanou kapitolou českých i izraelských dějin umění zůstávají výtvarníci, kteří se narodili v Čechách, na Moravě, nebo ve Slezsku, ale v průběhu života z osobních, náboženských či politických důvodů emigrovali do Palestiny, potažmo po vzniku samostatného státu v roce 1948 do Izraele. Někteří (např. Robert Piesen) získali v Československu odborné školení a aktivně se před svou emigrací účastnili místního uměleckého života. Jiní se zde pouze narodili, ještě jako děti odešli s rodiči do Izraele a až zde získali výtvarné vzdělání a stali se uznávanými malíři, kreslíři, grafiky, fotografy, designéry a sochaři.
Po delší době opět na scéně Divadla hudby! Kapela patří k předním interpretům ethno a worldmusic se zaměřením na lidovou hudbu aškenázských židů (střední a východní Evropa) – klezmer, kterou však doplňuje jak o vlastní originální aranžmá, tak o další žánry a styly – jazz, reggae, latino nebo cikánský a balkánský folklór. Výsledkem je energická a emotivní hudební směsice přímo vybízející k tanci.
Po delší době opět na scéně Divadla hudby! Kapela patří k předním interpretům ethno a worldmusic se zaměřením na lidovou hudbu aškenázských židů (střední a východní Evropa) – klezmer, kterou však doplňuje jak o vlastní originální aranžmá, tak o další žánry a styly – jazz, reggae, latino nebo cikánský a balkánský folklór. Výsledkem je energická a emotivní hudební směsice přímo vybízející k tanci.
Tito hudebníci přistupují k hudbě novým a originálním způsobem. Jejich mládí a energie dodávají hudbě jas a extatickou radost. V instrumentální složce i v příjemných vokálech nacházíme radost, tanečnost a otevřenost, která posluchače vtahuje a vyzývá k tomu, k čemu byla většina této hudby určena – k tanci a oslavě. Při poslechu Preßburger Klezmer Bandu slyšíme kapelu dělat to, co umí nejlíp, t.j. spojovat energii s vitalitou, která postaví obecenstvo na nohy, a s procítěností, která nádherně vyjadřuje trpce sladkou židovskou zkušenost.
Merlin Shepherd, 07/2003 (klarinetista v skupinách Frank London´s Klezmer Brass Allstars, Sukke, Budowitz, mezinárodně uznávaný učitel klezmerové hry na klarinet)
Obsazení:
Marta Potančoková – sólový zpěv
Snežana Jović-Werner (Srbsko) – akordeon, sólový zpěv
Andrej Werner – housle, vokály
Miro Lago – klarinet, vokály
Samo Alexander – kontrabas, sólový zpěv
Valér Miko – klavír, vokály
Jano Oriško – bicí, perkuse
10. 10. Středa
Přednáška bude věnována pěti posledním letům umělcova života v Olomouci (1929–1934). Po stručné rekapitulaci jeho předchozího architektonického díla se pozornost přesune k některým dosud málo známým pracím pro haličský Stanislawów (Ivano-Frankivsk), k jedné olomoucké dosud neznámé stavbě, k Engelmannovým spolupracovníkům a k osudům dalších protagonistů, s nimiž se stýkal a pro které tvořil. Přednášku ukončí letmý výlet za jednou související stavbou v Izraeli.
Autorská inscenace Jakuba Čermáka měla světovou premiéru v září 2018 v rámci plzeňského festivalu Divadlo. Představení pracuje jako se zdroji s českou lidovou slovesností a varující kauzou starého židovského hřbitova v Prostějově. Na jedné straně hřbitovní epitafy a úcta k mrtvým, na druhé lhostejnost a vulgární opovržení.
Zdroj č. 1: Co jste vy, my jsme byli, co jsme my, vy budete. Kdo v srdcích žije, nezemřel. Prach jsi a v prach se obrátíš. Spi sladce. Jen jednou jsi nás zarmoutila, a to když jsi nás opustila. Odpočívej v pokoji. To nelze říci pouhým slovem, co lásky spí pod tímto krovem. Bolestné bylo naše loučení, radostné budiž naše shledání! Není smrti, je věčně živý, kdo spravedlivý byl a dobrotivý. Dřímej věčný sen. Memento mori!
Zdroj č. 2: Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko! 100 let staré židovské kosti nemohu mít větší práva, než živé české děti. Židozednářské klany ovládají dění ve světě, lidé, bděte! Žid nekrade a nelže, jen když je mrtvý! Jak to, že v ČR vede divadlo smradlavý židácký prase Michálek??
Koncept a režie: Jakub Čermák
scéna a kostýmy: Martina Zwyrtek
dramaturgická a produkční spolupráce: Roman Černík
hrají: Hana Müllerová, Jáchym Kučera, Richard Němec
Jakub Čermák, režisér a herec, frontman uměleckého gangu Depresivní děti touží po penězích, dramaturg pražské kulturní sluje Venuše ve Švehlovce. Ve své režijní tvorbě se věnuje jak aktualizovaným přepisům klasických dramat (Makropulos anebo Čapek je mrtvý a Marty je kurva!, Naši furianti, 120 dnů Sodomy) tak dokumentárnímu a experimentálnímu divadlu (Milostný dopis ženě, kterou nemilujeme, Martyrium aneb Umění trpět, Kartografie pekla: Domov). Mimořádným počinem bylo první české představení s HIV pozitivními herci Pašije/ Fragmenty, které vzniklo pro festival Případ pro sociálku. V roce 2017 uvedl oceňované představení imerzivního divadla Bordel L'Amour, které vzniklo v česko-německé koprodukci.
11. 10. Čtvrtek
Přednáška bývalého českého velvyslance v USA, Velké Británii a v letech 2004–2009 i v Izraeli. V revolučních dnech roku 1989 působil nejprve jako mluvčí Občanského Fóra, následně pak jako tiskový mluvčí a poradce prezidentqa Václava Havla. Od roku 2015 vede Knihovnu Václava Havla v Praze.
Obec jako komunita, jako pospolitost, jako žena. Tisíc let, tisíc osudů, tisíc vztahů, jedno město – Almica – Olmütz – Olomouc.
Vyprávění příběhů =storytelling je způsob, jak sdílet příběhy staré staletí, neznámé, i ty známé notoricky. Příběhy členů olomoucké židovské komunity ve svém autorském pojetí představí vypravěči Justin Svoboda a Markéta Holá.
14. 10. Neděle
Komentované prohlídky synagogy, společenských prostor obce, vyprávění o židovské liturgii a historii olomouckých Židů.
Další pokračování tematické procházkové městské hry po stopách židovské přítomnosti v Olomouci!
Pokud jste vlastníky chytrého mobilního telefonu, udělejte si čas v neděli odpoledne. Úvodní zastavení je v Divadle hudby, kde si stáhnete mobilní aplikaci a ta vás provede po několika olomouckých zastaveních s židovskou tematikou. Vhodné pro všechny od 6 let, samostatně i skupinově, hra se dá projít asi za 140 minut.
Variace na kocourkovské chytrolíny v podání pražského divadla DAMÚZA. Veselé historky o lidské hlouposti, naivitě a lásce. Jak praví židovské přísloví: Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech stran.
Co všechno se přihodí, když se sejde pět mudrců u jednoho stolu. Gronam Vůl, Trouba Trejtel, Osel Sender, Mamlas Šmedrik a Zabedněnec Fejvel. Vyřeší problémy malého městečka? Jak potrestat nevycválaného kapra, koho provdat s kým, aby nevznikla pohroma a co když dojde zakysaná smetana?! Veselé historky o lidské hlouposti, naivitě a lásce. Jak praví židovské přísloví: Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech stran.
Hrají: Kateřina Císařová, Štěpán Lustyk, Vojtěch Vondráček, Eliáš Jeřábek, Boris Jedinák
Scénář: na motivy knihy Singera Isaaca Bashevise
Režie: Anna Klimešová
Scénografie: Bára Purmová, Karolína Jansová
Pro děti od 5 let | Délka představení 35 minut | Vstupné 80 Kč
Vstupenky si zarezervujte na tel.: 585 514 241; pokladna@muo.cz
V inscenaci uvidíme tzv. kašírované maňásky, které se nasazují na prsty i na nejrůznější předměty. Dominantní loutkou je kapr, kterého herci nosí nasazeného na hlavě.
15. 10. Pondělí
Israel: A home movie (IZR, 2012, Eliav Lilty, 93´)
Snímek Israel: A Home Movie představuje víc než zajímavou dokumentární mozaiku, poskládanou z domácích videí, pořízených ještě před vznikem státu Izrael a během prvních několika dekád jeho existence. Snímek nabízí kritický pohled na historii a utvářející se společnost tohoto mladého státu z dosud poměrně nezvyklé perspektivy amatérských filmařů, kteří byli svědky přelomových událostí a zachytili je bezprostředně tak, jak je vnímali.
V původním znění s českými titulky.
The Youth of 1948 (IZR, 2018, Noemi Schlosser, 30´)
Aktuální projekt Noémi Schlosser The Youth of 1948 obsahuje na sedmdesát sestříhaných interview, které dokumentaristka natočila s pionýry, kteří v roce 1948 pomáhali s výstavbou nového židovského státu. Najdeme mezi nimi i řadu Čechoslováků, mimo jiné i Hugo Maroma.
V původním znění s českými titulky.
Above and Beyoned (USA, 2014, Roberta Grossmann, 90‘)
Snímek Above and Beyoned dokumentuje příběhy zahraničních pilotů, kteří v roce 1948 pomáhali bránit právě založený Stát Izrael ve Válce za nezávislost. V této válce sehrála zásadní roli i pomo Československa. Režisérka Roberta Grossmanová oživuje na základě rozhovorů s piloty, jejich nadřízenými i státníky jako je Šimon Perez, doposud málo známý příběh, jehož přesahy můžeme vnímat i v současné izraelské společnosti.
V původním znění s českými titulky.
16. 10. Úterý
Foxtrot
Izrael, Německo, Francie, Švýcarsko | 2017 | 113 min. | režie: Samuel Maoz | hrají: Lior Ashkenazi, Sarah Adler, Yehuda Almagor, Shira Haas, Irit Kaplan, Firas Nassar, Karin Ugowski
Jonathan Feldman hlídá spolu s dalšími třemi mladíky opuštěné stanoviště kdesi v poušti na severu Izraele. Od četby komiksů a poslechu starého rádia je občas vyruší projíždějící automobil či velbloud, který se po cestě líně prochází sem a tam. Mladé vojáky vytrhne z nudy až nečekaná událost s fatálními následky. Jonathanovi rodiče se mezitím v Tel-Avivu snaží vyrovnat s tragickou zprávou a zjistit, co se vlastně kdesi v poušti odehrává. Foxtrot zprostředkovává surreálnou armádní zkušenost mladých vojáků a zabývá se tématy viny, ztráty a traumat, která se v izraelské společnosti přenášejí z generace na generaci. Svým protiválečným vyzněním vzbudil film v Izraeli silné kontroverze.
17. 10. Středa
Inscenované čtení z cyklu Made in Czechia Městského divadla Zlín s názvem Furianti, je groteskní komedií ze současnosti. Hra Hynka Skotáka vychází z kauzy sledující snahu o rehabilitaci starého židovského hřbitova v Prostějově.
Inscenované čtení z cyklu Made in Czechia Městského divadla Zlín s názvem Furianti, je groteskní komedií ze současnosti. Hra Hynka Skotáka vychází z kauzy sledující snahu o rehabilitaci starého židovského hřbitova v Prostějově.
Andrea a Petr mají na dvorku dědictví po dědovi. Jejich děda vydláždil po válce dvorek židovskými náhrobky. Dlouho zde ležely ladem bez povšimnutí, než o ně znenadání projevila zájem židovská obec. A furiantský moravák Petr ucítí příležitost.
Hra se smyšlenými postavami i dějem je volně inspirována skutečnými událostmi a zlínský soubor ji nastudoval v režii Alexandry Bolfové. Je aktuální satirou o lidské malosti, zejména je však hrou o mezilidském neporozumění.
Režie: Alexandra Bolfová
Dramaturgie: Vladimír Fekar
Scénografická a kostýmní spolupráce: Zdeněk Arťom Nedorost a Zdeněk Eliáš
Osoby a obsazení:
Postavy Petra, Andrey, Ladislava, Sáry, Herzoga, Brodského, Starosty, Advokáta, Dybuka, Dědečka a Babičky ztvárňují:
Radoslav Šopík
Romana Julinová
Pavel Vacek
Marie Vančurová
18. 10. Čtvrtek
Israel – 70 Years Later | The Social Documentary Project (IZR, 120´)
Unikátní sociální dokumentární projekt, realizovaný studenty Katedry filmu a televize při Steeve Tisch School na univerzitě v Tel Avivu, se pokouší zachytit obraz Státu Izrael, jak jej sedmdesát let po jeho vzniku vnímají jeho obyvatelé. Celkem 8 samostatných snímků spojuje snaha postihnout rozdíl mezi idealistickými představami zakladatelů státu a aktuální realitou, nazíranou především z perspektivy nejmladší generace izraelské společnosti.
V původním znění s českými titulky.