Situace kolem COVID-19, představující zásadní odmlku ve všech aspektech veřejného života, se dotkla i našeho festivalu. Původní téma „Je kosher ještě košer“, kterému jsme se v rámci letošního ročníku chtěli věnovat, jsme kvůli nemožnosti účasti zahraničních odborníků a umělců přesunuli na příští rok. Zaslouží si plnohodnotný formát a věříme, že na podzim 2021 jej již budeme schopni představit v plné síle.
Současný stav jsme se rozhodli pojmout jako příležitost a výzvu. Příležitost představit domácí autory a popřát jejich produkci dostatek prostoru. Výzvu k tomu, nahlédnout krizi z různých perspektiv, představit díla, která z krize vyrůstají a ukazují jak v krizi nikoliv pouze přežít, ale skutečně ŽÍT.
Vzhledem k aktuální situaci kolem COVID-19 přesouváme většinu akcí festivalu Dny židovské kultury do on-line prostředí. Více informací u jednotlivých akcí v tomto webu.
12. 10. Pondělí
Celá přednáška je ke shlédnutí ze záznamu zde
https://www.youtube.com/watch?v=KHWEVbfaoE0
Izrael je v médiích prezentován v lepším případě jako technologická velmoc, v horším případě jako místo neustálého konfliktu.Co však víme o obyčejných Izraelcích, kteří skrze svoji osobní aktivitu, odvahu, občanské sebevědomí a uvědomění usilují o pozitivní změny ve své společnosti v duchu židovského tikun olam – „nápravy světa“?
Přednáška představí příběhy lidí a jejich aktivit. Zmíní překážky, se kterými se potýkají, osobní i společenské výzvy, typické pro izraelskou společnost, i naději a úspěchy v místech, kde by je člověk nečekal.
Přednáší hebraistka a kulturoložka Mgr. Terezie Dubinová, PhD., autorka knih mj. Ženy v Bibli, ženy dnes, Jak učit o holokaustu nebo Kořeny ženské spirituality. Aktuálně připravila čtyřicet rozhovorů s Izraelci z oblasti občanské aktivity, umění, terapie a spirituality. Výsledkem je kniha Jak napravovat svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci, která vychází v říjnu v nakladatelství Zlatý květ.
13. 10. Úterý
MISHIGAS → Trio jazzových hudebníků, které spojuje záliba ve volné improvizaci a v různých kontextech také fascinace židovskou kulturou.
Kapela Mischigas nám poslala online pozdrav v podobě dvou písní, které měly zaznít při koncertu v Mozarteu
k dispozici zde:
Ve svém společném projektu nečekanými cestami propojují jazz, volnou improvizaci a židovskou hudbu. Repertoár je směs autorských kompozic, tradičních židovských písní a interpretací skladeb amerických hudebníků z okruhu saxofonisty Johna Zorna.
Michaela Turcerová saxofon | Štefan Szabó kytara | Vojta Drnek akordeon | Jakub Švejnar bicí nástroje
Dorůžka | Fischmann | Novák Trio
V novém společném projektu vůdčí osobnosti současné české jazzové scény Davida Dorůžky působí flétnista Robert Fischmann a bubeník Martin Novák. Repertoár této sestavy je postaven na hudbě vycházející z židovských tradic Evropy i Blízkého Východu. Se starším i novějším hudebním materiálem ale pracují hudebnící po svém a nebojí se promítat do něj nejrůznější vlivy a zvuky současného hudebního světa.
14. 10. Středa
Film je možné do neděle 18. října 2020 zhlédnout zde
https://www.facebook.com/muzeumumeni/videos/363735218152431/
Rakouský němý expresionistický film Město bez Židů z roku 1924 je satirickou fantazií na motivy slavného utopického románu Hugo Bettauera. Jeho dílo uvede na úvod v souvislostech germanistka Ingeborg Fialová-Fürst.
Přednášku prof. Fialové je možné zhlédnout zde
https://www.facebook.com/muzeumumeni/videos/337946704153299/
Ve filmu zazní originální hudba Petra Wajsara, který ji zkomponoval pro pražský orchestr Berg.
Román z roku 1922 vznikl jako satirická reakce na narůstající vlnu antisemitismu a v děsivých detailech předznamenává pozdější tragédii. Narozdíl od filmu, který končí happyendem, se autor románu stal několik měsíců po premiéře filmu obětí fanatického antisemity.
15. 10. Čtvrtek
Rozhovor autorů knihy Sedmero požehnání fotografa Jindřicha Buxbauma a historika a judaisty Daniela Soukupa se uskuteční v 17 h online na http://servisff.upol.cz/stream/
Výstavu fotografií Jindřicha Buxbauma, zachycujících setkání Židů nejrůznějších směrů u hrobů významných učenců, rabínů a cadiků, doprovází i stejnojmenná kniha z nakladatelství Grada.
Rozhovor autorů knihy Sedmero požehnání fotografa Jindřicha Buxbauma a historika a judaisty Daniela Soukupa se uskuteční v 17 h online na http://servisff.upol.cz/stream/
Stejnojmennou výstavu fotografií zatím není možno individuálně navštívit, o případném náhradním termínu jejího konání budeme informovat.
Výstavu fotografií Jindřicha Buxbauma, zachycujících setkání Židů nejrůznějších směrů u hrobů významných učenců, rabínů a cadiků, doprovází i stejnojmenná kniha z nakladatelství Grada.
V ní jsou fotografie doplněny poutavými texty olomouckého judaisty a historika Daniela Soukupa. Každý ze sedmi rabínských járcajtů (výročí smrti) zachycených objektivem fotoaparátu Jindřicha Buxbauma je zároveň příběhem jednoho ze sedmi významných duchovních vůdců, kteří jsou pro židovské společenství trvalým požehnáním.
17. 10. Sobota
Další pokračování tematické procházkové městské hry po stopách židovské přítomnosti v Olomouci!
Urban game uvedeme v jiném termínu, nejpozději však při 14. ročníku DŽK na podzim 2021.
Městské hry po stopách židovské přítomnosti v Olomouci se můžete zúčastnit s chytrým telefonem v ruce prostřednictvím mobilní aplikace Actionbound. Procházka trvá asi 150 minut a startuje ve 13.00 v Arcidiecézním muzeu. Vhodné i pro rodiny s dětmi od 6 let.Pro účastníky, kteří drží šabat nebo nedisponují chytrým mobilním zařízením, je v AMO vždy od 13.30-14.30-15.30-16.30 připraven doprovod.
Hra vznikla ve spolupráci Edukačního oddělení MUO a Centra judaistických studií FF UP.
19. 10. Pondělí
Odkaz na online stream http://servisff.upol.cz/stream/
Projekci dokumentu uvede vedoucí Centra judaistických studií FF UP Ivana Cahová, následuje krátký rozhovor s snímku režisérem Ari Libskerem. Začátek v 17 hodin.
Letošní filmová sekce pokračuje v zažité tradici částečně překračovat hranice hlavního festivalového tématu a podávat netradiční perspektivy. Věnuje se reflexi dosud největší tragédie nejen evropského židovstva, šoa, a sleduje rozdílné přístupy a v českém prostředí nepříliš známé perspektivy a způsoby umělecké reprezentace této ahistorické události zejména v izraelské společnosti, literatuře a filmu.
Pornografický komiks Stalags, líčící sexuální násilí ženských členek SS na zajatcích v koncentračních táborech, se na pultech izraelských kiosků objevoval od počátku 60. let. Paralelně s tzv. Eichmannovým procesem získával na oblibě a jeho prodej trhal rekordy a zároveň rozdmýchával diskuze napříč izraelskou veřejností. Obliba začala klesat až po odsouzení jeho tvůrců za šíření antisemitské pornografie. Kontroverzním tématem zůstává dodnes.
20. 10. Úterý
Odkaz na online stream http://servisff.upol.cz/stream/
Snímek izraelského režiséra, scenáristy a producenta Moshe Zimermana se zaměřuje na diference mezigeneračního vnímání šoa.
Sleduje příběh Dannyho Chanocha, který v mládí prošel pěti koncentračními tábory a nyní se snaží přesvědčit svou rodinu, aby spolu s ním navštívila místa spojená s tragickými událostmi. Jeho cílem je strávit spolu s dětmi noc v jednom z baráků tábora v Osvětimi a skrze fyzickou přítomnost na konkrétním místě přiblížit alespoň částečně tragédii šoa generaci, která ji sama nezažila, nikoliv jako ahistorický fenomén, nýbrž jako konkrétní, individuální prožitek. Dannyho způsob, jak se vyrovnat s pronásledující minulostí, nevede přitom přes sebezpytné a tragické úvahy, nýbrž se přelévá do humoru a nadsázky. Tento přístup volí také režisér. Namísto hororových záběrů koncentračního tábora a průstřihů dobovými dokumenty se soustředí na chaotičnost samotné cesty rodiny Chanochových, a to jak na místo samotné, tak do vlastní rodinné historie.
Odkaz na online stream http://servisff.upol.cz/stream/
Německá dokumentaristka Alice Agneskirchner se ve svém snímku zaměřuje na současný trend mezi mladými Izraelci, kteří se ve snaze znovuobjevit a porozumět traumatům předchozích generací stěhují na přechodnou dobu do Německa.
Simona a Rosa Adlerovi přišli v prvních letech 20. století do Berlína z Haliče, aby zde začali nový, lepší život. Jejich byt, který museli kvůli rasovým perzekucím násilně opustit, se nyní snaží restaurovat trojice mladých Izraelců, příslušníků třetí generace přeživších. Pod nánosy prachu se pomalu objevuje historie.
Německý dokument se věnuje současnému trendu mezi mladými Izraelci, kteří se ve snaze porozumět traumatům předchozích generací stěhují přechodně do Německa. Simona a Rosa Adlerovi přišli na začátku 20. století do Berlína z Haliče, aby zde začali nový život. Byt, který museli kvůli rasovým perzekucím násilně opustit, se nyní snaží restaurovat trojice mladých Izraelců, příslušníků třetí generace přeživších. Pod nánosy prachu se pomalu objevuje historie.
