Košer je košer.
Kašrut rozdělující nebo stmelující?
Kašrut není jen rituální porážka. Jedná se o široký koncept etiky stravování i přístupu k životu obecně, který zdaleka přesahuje hranice judaismu. Etický přístup ke stravování je jedním z nejsilněji diskutovaných témat dneška. Judaismus přitom význam úsloví jsem tím, co jím řeší již po staletí. Stravovací rituály se staly pevnou součástí židovské identity. Kašrut se nevztahuje nutně pouze na jídlo a jeho přípravu. Co je tedy kašrut, a je dnes ještě košer? Jak mohou zásady košer stravování přispět do dnešní diskuze o moderní a ekologické kuchyni? 14. ročník festivalu se zaměří na historický vývoj fenoménu košer stravování až do současnosti, včetně jeho environmentálních aspektů, mimo jiné i v kontextu globální klimatické změny.
11. 10. Pondělí
Cyklus fotografií Jindřicha Buxbauma zachycuje setkání Židů
nejrůznějších směrů u hrobů sedmi významných učenců, rabínů
a cadiků při příležitosti tzv. járcajtů (výročí smrti).
Výstavu zahájí fotograf Jindřich Štreit a potrvá do 31. 10. 2021.
Pokračování dlouhodobého projektu městské hry Olomouc židovská.
Stáhněte si do svého chytrého telefonu mobilní aplikaci Actionbound a v ní pak bound OLOMOUC ŽIDOVSKÁ. Čeká vás 19 zastavení + 2 bonusy po stopách minulosti i přítomnosti židovské komunity v Olomouci. Vhodné pro rodiny napříš věkovými skupinami.
Urban game je dosud k dispozici v české a anglické verzi, připravuje se německá.
Další pokračování dlouhodobého projektu městské hry Olomouc židovská, který společně vytvořili pořadatelé Dnů židovské kultury Olomouc - Muzeum umění Olomouc a Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Stáhněte si do svého chytrého telefonu mobilní aplikaci Actionbound a v ní pak bound OLOMOUC ŽIDOVSKÁ. Čeká vás 19 zastavení + 2 bonusy po stopách minulosti i přítomnosti židovské komunity v Olomouci. Vhodné pro rodiny napříš věkovými skupinami.
Urban game je dosud k dispozici v české a anglické verzi, připravuje se německá.
Scénické čtení ze stejnojmenné fotografické knihy Jindřicha
Buxbauma a historika a judaisty Daniela Soukupa. V režii Tomáše
Soldána přináší příběhy sedmi významných duchovních vůdců,
kteří jsou pro židovské společenství trvalým požehnáním.
Účinkují Jaroslav Achab Haidler, Petr Kubes a Michal Bumbálek.
12. 10. Úterý
Přednáška a navazující rozhovor dvou rabínů na téma kašrut
v ČR / ve světě / v Izraeli. Srovnání, historická perspektiva, výhledy.
Simultánní překlad rozhovoru do češtiny Veronika Sejkorová.
Pláž v Tel Avivu, na které se dodržují pravidla ortodoxního judaismu, představuje oblíbené místo pro ženy z předměstí Bnei Brak. Po uzavření pláže rabínským výnosem ztrácí ženy poslední místo, kde se cítí svobodné a v bezpečí.
Dokument vybízí k zamyšlení nad aktuálními palčivými otázkami patriarchální náboženské společnosti.
Film uvádíme s českými titulky.
Pláž v Tel Avivu, na které se dodržují pravidla ortodoxního judaismu, představuje oblíbené místo pro ženy z předměstí Bnei Brak, kde si mohou oddechnout od náročného života určovaného hierarchickými pravidly. Na základě rozhodnutí rabína však byla pláž uzavřena a ženy se obávají ztráty poslední výspy svobody. Film izraelské dokumentaristky a fotografky Karin Kainer vybízí k zamyšlení nad aktuálními palčivými otázkami patriarchální náboženské společnosti.
Snímek nabízí pohled na jídlo, v judaismu svázané košer pravidly snad nejvýrazněji, jako na prostředek k možnému sblížení disparátní izraelské společnosti. Sleduje aktivitu arabské mikrobioložky Nof Atamna Ismaeel - vítězky čtvrté série izraelské verze kulinářské reality show MasterChef. Ta založila A-Sham Arabic Food Festival, kde arabští a židovští kuchaři připravují pokrmy společně.
Film uvádíme s českými titulky.
Jídlo a stravování obecně je v judaismu svázáno košer pravidly snad nejvýrazněji. Dokument režisérky Beth Hawk se na jídlo snaží dívat také jako na prostředek k možnému sblížení multináboženské, multietnické a multikulturní izraelské společnosti. Sleduje aktivitu arabské mikrobioložky Nof Atamna Ismaeel, která žije na severu Izraele a stala se vítězkou čtvrté série izraelské verze kulinářské reality show MasterChef. Ta se snaží prostřednictvím jídla dosáhnout sociální změny. Založila A-Sham Arabic Food Festival, kde arabští a židovští kuchaři společně připravují pokrmy jako je syrská jogurtová polévka kišek nebo ramadánový dezert qatayef. Dokument sleduje, k jakým změnám může docházet, když společnost zaměří svou pozornost na místo náboženských rozdílů přímo na člověka.
Filmy uvádíme s českými titulky.
13. 10. Středa
V rámci přednášky Karoliny Kašeové a Alžběty Glancové můžete ochutnat i tradiční pokrmy gefilte fiš a šoulet.
První plzeňský kosmopolitně-liberální klezmer band, jehož název v překladu zní ze sklepa, se zaměřuje na moudré i rozverné židovské písně. Výrazný zpěv křehké zpěvačky a zakladatelky kapely Karol Kašeové doprovázejí tři hudebníci na festovní kontrabas (Ivan Kudrna), skočnou harmoniku (Jarek Jurečka) a tklivé housle (Peter Heider). Repertoir písní se klene od Birobidjanu přes Belz až po sefardské Toledo.
14. 10. Čtvrtek
Moderované autorské čtení současné populární izraelské autorky Orit Gidali a její překladatelky do angličtiny Marcely Sulak. hebr./angl./cz
Simultánní překlad Kristýna Adámková a Veronika Sejkorová.
Moshe konvertoval k ortodoxní víře. V předvečer svátku Sukot (kdy si Židé připomínají odchod z Egypta a v improvizovaných přístřešcích pod širým nebem přijímají hosty - ušpizin) nemá se svou manželkou Malli dost peněz, aby dostál pravidlům svátku. Když pak náhodou obdrží větší obnos a v jejich stánku se objeví dva hosté, zdá se, že se na ně usmálo štěstí... Film vznikl v autentických lokacích, s aktivní podporou místního rabína a místních ortodoxních obyvatel.
Moshe Bellanga konvertoval k ortodoxní víře. V předvečer svátku Sukot (tzv. svátek stánků, kdy si Židé připomínají odchod z Egypta a slaví a přijímají hosty (ušpizin), dle tradice všech sedm praotců Izraele, v improvizovaných přístřešcích pod širým nebem) nemá se svou manželkou Malli dostatek peněz na to, aby mohl dostát pravidlům svátku. Když pak manželé náhodou obdrží větší finanční obnos a v jejich stánku se objeví dva hosté z masa a kostí, zdá se, že se na ně usmálo štěstí. Jenže tito dva Mosheho staří známí právě utekli z vězení a nemají v úmyslu se přizpůsobit jeho novému způsobu života. Film vznikl v autentických lokacích, s aktivní podporou místního rabína a místních ortodoxních obyvatel.
15. 10. Pátek
Chameleonsky proměnlivý Karel Dobrý jako „nesnesitelný fracek“ i senzitivní tvůrce v expresivní i humorné miniatuře Egona Tobiáše, inspirované životem a dílem Franze Kafky.
Představení získalo v roce 2020 Cenu divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon.
Režie: Jan Nebeský | Autor: Egon Tobiáš | hrají: Karel Dobrý | Lucie Trmíková | Martin Dohnal
Kostýmy: Petra Vlachynská
Vstupenky lze zakoupit v pokladně Moravského divadla Olomouc nebo na místě půl hodiny před představením.
16. 10. Sobota
Chameleonsky proměnlivý Karel Dobrý jako „nesnesitelný fracek“ i senzitivní tvůrce v expresivní i humorné miniatuře Egona Tobiáše, inspirované životem a dílem Franze Kafky.
Představení získalo v roce 2020 Cenu divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon.
Režie: Jan Nebeský | Autor: Egon Tobiáš | hrají: Karel Dobrý | Lucie Trmíková | Martin Dohnal
Kostýmy: Petra Vlachynská
Vstupenky lze zakoupit v pokladně Moravského divadla Olomouc nebo na místě půl hodiny před představením.
17. 10. Neděle
Chameleonsky proměnlivý Karel Dobrý jako „nesnesitelný fracek“ i senzitivní tvůrce v expresivní i humorné miniatuře Egona Tobiáše, inspirované životem a dílem Franze Kafky.
Představení získalo v roce 2020 Cenu divadelní kritiky za nejlepší mužský herecký výkon.
Režie: Jan Nebeský | Autor: Egon Tobiáš | hrají: Karel Dobrý | Lucie Trmíková | Martin Dohnal
Kostýmy: Petra Vlachynská
Vstupenky lze zakoupit v pokladně Moravského divadla Olomouc nebo na místě půl hodiny před představením.
18. 10. Pondělí
Workshop pečení chaly – speciálního chleba, který aškenázští a sefardští Židé pečou na sváteční a šabatové hostiny, pod vedením předsedy olomoucké Židovské obce Petra Papouška.
Rezervace na ivana.cahova@upol.cz
22. 10. Pátek
Svůj nový překlad nejčastěji citovaného výkladu Tóry (midraš) představí vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon.
Rezervace na ivana.cahova@upol.cz
Kapitoly rabiho Eliezera (Pirke derabi Eliezer), zvané též Barajta rabiho Eliezera, patří mezi nejpozoruhodnější díla v midrašické tradici a jeden z nejčastěji citovaných midrašů v rabínské a midrašické literatuře (cituje ho často např. Raši nebo Nachmanides). Autor zůstává v anonymitě a jednotlivé proslovy klade do úst legendárním nebo imaginárním rabínům. Za místo vzniku se považuje Itálie, někteří historici podle odkazů na islám umisťují vznik Kapitol do Palestiny, podle jiných by se dalo usuzovat i na byzantský původ. V židovské tradici se za zdroj textu sepsaného v 8.–9. století považuje učení rabína Eliezera ben Hyrkana. Předmětem Kapitol jsou první dvě knihy Mojžíšovy (Genesis a Exodus) a svitek Ester. Autor se ponejvíce inspiroval Mišnou, Jeruzalémským Talmudem a starými midraši (Midraš Raba), ale i pobiblickou a apokryfní literaturou. Midraš vykládá a tvůrčím způsobem rozvíjí, komentuje a často mysticky interpretuje Tóru a rozehrává spletitou hru nových významů.
